Natočit film během zuřící pandemie koronavirus, není vůbec jednoduchý úkol. Přesto se na scéně objevil film Malcolm & Marie, který je skutečně pozoruhodnou a zamyšlení hodnou snímkem.

Výroba filmu schválena, na prvním místě však bezpečnost
Přestože film Malcolm & Marie režiséra Sama Levinsona je nízkorozpočtový snímkem, je skutečnou lahůdkou pro nejednoho filmového fanouška i kritika. Film měl premiéru na Neftlixe 5. února a hned na sebe strhl pozornost tím, že je černo-bílý. Film se natáčel v domě Caterpillar v Kalifornii a vzhledem k okolnostem pandemie musela být jeho celková výroba schválena svazy filmového průmyslu. Samozřejmostí bylo dodržování všech důležitých bezpečnostních opatření daného státu. Na filmovém place mohlo být najednou jen 12 členů štábu, který si museli měřit teplotu ráno i večer. Nezbytností byla místnost s dezinfekcí a příslušné vybavení.

Jeden večer v podání partnerů uprostřed citové bouře
Do role hlavních postav byly obsazení John David Washington a zpěvačka Zendaya, jejichž herecké umění a nadšení bylo velmi přesvědčivé. Za své výkony si opravdu zaslouží z našeho pohledu ocenění. Děj filmu se točí kolem režiséra Malcolma a jeho přítelkyně Marie, kteří se společně vracejí do svého domu po premiéru jeho filmu, který sklidil úspěch. Celý film představuje jeden večer v podání hádky dvou partnerů, milenců, během jejich dialogu začnou vycházet na světlo světa jejich problémy, povahy, tajemství. Přestože filmoví kritici si myslí, že ve snímku dominují spíše silné monology. To však necháme už na vašem zvážení. Hlavní postavy přebírají opravdu zajímavé, stále naléhavé a aktuální témata a díky brilantním replikovat jejich slova a vyznání skutečně zanechávají silný dojem. No nejen jejich slova, ale i mlčení má svou hloubku, o čemž se přesvědčíte sami. Jejich vztah tak prochází zkouškou, my vám však neprozradíme, zda ji ustanou.

Zendaya je nadšená z toho, co se filmem podařilo
Za zmínku stojí i vyjádření samotné zpěvačky, zendaya, která na svém Instagram projevila skutečné nadšení z toho, co se filmem vlastně podařilo: „Jsem plná vzrušení a nervozity, protože tento film o lásce, který jsme natočili v uzamčené místnosti s lidmi, které miluji , vyjde v nejbližších hodinách …. Udělali jsme to jako rodina, natočili jsme to za 14 dní s 22-členným štábem, za který jsem věčně vděčná. Za jejich talent, čas, pracovitost a ochotu věřit v tento film. Pokud se máme z tohoto roku co učit a doufám, že i z našeho malého filmu, bude to vděčnost za každou chvíli a každou osobu, kterou máme rádi. Zastavit se a ocenit lidi v našich životech, kteří nám umožňují dělat práci, kterou děláme, a čestně, udělat ze života život. Má mnoho podob a někdy je to jen poděkování. Jménem naší malé 22-členné posádky doufáme, že se budete smát (prosím, smějte se), plakat a doufejme, že si užijete tuto maličkost, kterou jsme vyrobili s velkou láskou … „

Někdy nejde o hlubší význam, jen o to, co se hodí, líbí
Film si vysloužil i kritiku za to, že se zaměřuje na filmových kritiků či téma rasismu a další. V jedné scéně se Malcolm rozčiluje nad tím, jak se jistá filmová kritička bílé pleti, což podle několika neslo rasový podtón, hledala v jeho díle, které i tak sklidilo úspěch, hlubší význam. On však oponuje, že někdy režiséři nedají scéně hlubší význam, že někdy to je jen o jednoduchosti a prvoplánovosti, o tom, co se z jejich pohledu hodí a líbí. Mnozí se domnívají, že právě s touto scénou se ztotožňuje sám režisér Levinson, a že jde o jeho poselství.